...

Přílíš bádáte, vážení. Na umění je krásné, že v něm každý může spatřovat něco jiného.

Teda ... ještě teď mám zježený chlupy na rukách...

před 13 lety jsem měl ošklivou autonehodu... a několik dní po ní byl v bezvědomí.

Při čtení těch řádků jsem měl pocit, že v tom vejci jsem už jednou byl!

A rozhodně tam teda nechci znova...

Zajimave!

Krásná zpověď ženskosti

Tak to aspoň cítím já. Ano cítím, protože pochopit to, jako muž, nemůžu.

Re: Krásná zpověď ženskosti

A vo čem to vlastně bylo, madam?

Hmm.. Tak mi to připomíná, když nám ženský něco (velmi dlouze) vyprávějí podle následujícího klíče:

1) vystavit nás přívalu pocitů, které (samy o sobě) nemají žádné řešení.

2) řešení ani neočekávat, ačkoliv takto vyblité ty pocity si o ně přímo koledují

.

Promiňte, ale asi jsem úplnej ignorant, ale opravdu jsem vůbec nepochopil, co nám vlastně autorka sděluje, a proč se to musí psát do blogu. Je to snad jen popis toho pocitu závislosti ženy na partnerovi? Nebo to má vyjadřovat nejistotu autorky co se týče podpory ze strany jejího partnera (či mužů obecně)?  Nebo to snad má ještě nějaký jiný hlubší utajený rozměr a myšlenu, která mi uniká? Jinak je to celkem čtivé, ale vtipy bez pointy, to nějak nikdy nebyl můj šálek kávy.  Nebo je to vše ještě jinak?